Specializovaná centra

1) Centrum pro demyelinizační onemocnění
2) Centrum extrapyramidových onemocnění
3) Centrum pro diagnostiku a léčbu myasthenia gravis
4) Centrum pro poruchy spánku a bdění
5) Centrum pro diagnostiku, prevenci a terapii cévních mozkových příhod
6) Centrum pro nervosvalová onemocnění

1) Centrum pro demyelinizační onemocnění

Jak se k nám dostanete

Na přelomu ledna a února 2007 proběhl přesun centra pro demyelinisační onemocnění (RS centrum) z budovy Neurologické kliniky v Kateřinské do nových prostor v budově polikliniky Karlovo náměstí 32, 4. patro, budova A. Na přiložených mapkách je vyznačena nejkratší trasa z původního pracoviště v Kateřinské na polikliniku - pro pěší (mapa) a pro cestu osobním automobilem (mapa) (v areálu polikliniky je 10 parkovacích míst, tato možnost je ale pouze pro pacienty s těžším hybným postižením po vydání parkovacích karet). Další možnost parkování je na placených parkovištích v prostorách Karlova náměstí nebo před hlavním areálem Všeobecné fakultní nemocnice.
Nejlepší spojení MHD:

• Metro B - zastávka Karlovo náměstí
• Metro C - zastávka I.P.Pavlova - popojet tramvají do zastávky Ječná nebo Karlovo náměstí

2) Centrum extrapyramidových onemocnění

Vedoucí: 

Doc. MUDr. Jan Roth, CSc.

Lékaři:

Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc.

As. MUDr. Petr Mečíř

Doc. MUDr. Robert Jech, Ph.D.

MUDr. Markéta Volfová

MUDr. Olga Ulmanová

MUDr. Tereza Serranová

MUDr. Hana Brožová, Ph.D.

MUDr. Lucie Nováková

MUDr. Jiří Klempíř

MUDr. Petra Havránková

MUDr. Petr Dušek

Sekretářka:

Zuzana Kordová

Sestra:

Irena Stárková

Tel.: 224 96 55 39

Fax: 224 96 50 78

Úvod a charakteristika centra

Centrum extrapyramidových onemocnění Neurologické kliniky bylo založeno v r. 1994 a navazuje na nepřerušenou tradici Poradny pro extrapyramidová onemocnění na Hennerově neurologické klinice (od r. 1951). Centrum má ve smyslu svého statutu nadregionální působnost pro celou Českou republiku se základní spádovou oblastí v českých krajích a přilehlých oblastech Moravy. Činnost Centra je multidisciplinární, zahrnuje jak klinické obory (neurologie, funkční neurochirurgie, psychiatrie), tak pomocné metody morfologické a funkční diagnostiky.

Centrum se zabývá problematikou extrapyramidových poruch v celé její šíři včetně vysoce specialisovaných diagnostických a léčebných postupů, jež jsou zde soustředěny s ohledem na odbornost a účelné využití prostředků (léčba fokálních a segmentových dystonií botulotoxinem, funkční neurochirurgie včetně implantace stimulátorů, kontinuální infusní terapie přenosnými dávkovači, péče o nemocné s Huntingtonovou nemocí apod.). Mimo vlastní diagnosticko-terapeutické činnosti vede Centrum pre- a postgraduální vzdělávání v dané problematice a metodicky působí na lékaře v oblasti své působnosti, spolupracuje při zakládání celostátních registrů nemocných a umožňují provádět další práce celospolečenského dosahu, zejména neuroepidemiologické studie. Centrum je metodickou základnou pro svépomocné organisace nemocných a sociální služby.

V evidenci Centra je cca 4900 nemocných.

V rámci Neurologické kliniky je disposici 6 standardních neurologických lůžek, dle potřeby ostatní oddělení kliniky, laboratoř klinické neurofysiologie (mnohakanálová registrace evokovaných potenciálů a EMG, EEG) a neuroradiologické oddělení (rtg, CT, NMR).

Součástí centra mimo VFN je Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie nemocnice Na Homolce (afiliováno k 1.LF UK)

Řešená problematika:

Centrum poskytuje základní a superkonsiliární diagnostické a terapeutické služby pro pacienty s Parkinsonovou nemocí, jinými parkinsonskými syndromy a dalšími onemocněními projevujícími se třesem, choreou, dystonií, myoklonem, tikem aj. abnormálními pohyby.

• soustřeďuje zejména nemocné, u kterých nelze provést odpovídající diagnostiku a terapii poruch motoriky na nižších specialisovaných stupních základní a regionální péče nebo na nespecialisovaných klinických pracovištích;
• provádí diagnostiku syndromologickou, topickou a etiologickou s využitím klinické zkušenosti centra a komplexního diagnostického vybavení (kompletní laboratoř klinické neurofysiologie, CT, NMR, a další metody);
• vede medikamentosní léčbu včetně speciálních postupů (např. kontinuální infuse apomorfinu, lokální podávání botulotoxinu včetně aplikace pod kontrolou EMG, hodnocení účinku nových farmak);
• indikuje funkční neurochirurgické výkony (termoléze, léze gama-nožem, implantace mozkových stimulátorů);
• indikuje specialisovanou rehabilitaci a fysioterapii.

Výzkumná činnost a vzdělávací akce:

• v Centru bylo či je řešeno 7 grantů IGA MZ ČR; 1994 udělena Cena Ministra, 1999 Ocenění Vědecké rady MZ ČR za řešení grantových úkolů
• další granty, volné a farmakoterapeutické studie v národní i mezinárodní spolupráci
• pre- a postgraduální školení v oboru extrapyramidových poruch, včetně vedení programů kontinuálního vzdělávání (semináře Neurologické kliniky, doškolovací kursy v rámci IPVZ)
• v roce 1999 organisován Mezinárodní sjezd o poruchách chůze
• od r. 2000 každoročně pořádán kurz "Extrapyramidová onemocnění" v lázních Velké Losiny

3) Centrum pro diagnostiku a léčbu myasthenia gravis

Vedoucí: 

MUDr. Jiří Piťha

WWW: http://www.myastheniagravis.cz

Ordinační hodiny

Po: MUDr. Jiří Piťha

Út: MUDr. Jiří Piťha

St: MUDr. Jiří Piťha

Čt: MUDr. Iveta Nováková (lichý) / MUDr. Michaela Týblová (sudý)

Pá: MUDr. Michaela Týblová

Tel/Fax: 224 96 50 75

Úvod a charakteristika centra (onemocnění)

Myastenia gravis je choroba způsobená poruchou neuromuskulárního přenosu na nervosvalové ploténce. Jde o autoimunní onemocnění, kdy u většiny postižených je zvýšená hladina protilátek proti acetylcholinovému receptoru. Byla nalezena i buněčná i imunitní reakce proti tomuto receptoru a zmnožení autoreaktivních T lymfocytů. Předpokládá se přímá účast thymu (brzlíku), důležitého imunitního orgánu předního mezihrudí, který je zřejmě za popsanou autoagresi přímo odpovědný.

U myastheniků je časté zvětšení až přímo nádorové postižení tohoto orgánu. Thymomy nacházíme přibližně ve 15% všech myasthenií. Tento nález však není podmínkou vzniku choroby. Poměrně časté souběžné onemocnění je porucha funkce štítné žlázy, revmatoidní artritida, lupus erythematoides či asthma bronchiale.

Frekvence této choroby v populaci je asi 15 případů na 100 000 obyvatel. Začátek bývá nenápadný, plíživý, často demaskován infekční chorobou. Ženy jsou v mladším věku postiženy častěji (asi 2:1), později se poměr obrací v neprospěch mužů. Základním projevem choroby je svalová slabost a snadná unavitelnost po silovém výkonu. Slabost může být omezena na několik svalových skupin, zvláště okohybných (ptosa, diplopie), dále svalů žvýkacích nebo polykacích. Může být však lehce progresivní průběh s postižením dalších svalových skupin včetně svalů končetinových a dýchacích. Rozvoj onemocnění až do myasthenické krize ohrožuje pacienta respirační nedostatečností a řadou následných život ohrožujících komplikací. Zde nutno připomenout, že vzhledem k nenápadnému začátku bývají stesky postiženého často lékařem bagatelizovány a přičítány na vrub neurasthenie.

Dříve byla prognosa onemocnění značně nepříznivá. Nyní díky moderním léčebným metodám se však mohou mnozí pacienti vrátit k původnímu povolání a mladé ženy často i založit rodinu.

Řešená problematika

Péče o nemocné z celé České republiky je dnes soustředěna do Centra pro diagnostiku a léčbu M. G. se sídlem na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Přístup k diagnostice i léčbě je zde organisován multidisciplinárně s možností hospitalisace a to v případě nutnosti i na oddělení JIP. Toto centrum zde bylo zřízeno v roce 1991 Ministerstvem zdravotnictví. Volně navázalo na původní práci již zesnulého MUDr. J. Vejvalky, který propracoval centrální dispensarisaci nemocných z celé republiky trpících touto chorobou a zajistil pro ně pravidelné kontroly, dostupnost léků, pomáhal radou a soustředil kolem sebe tým lékařů z různých oborů. Takto byl poprvé realisován komplexní přístup k problematice, chybělo však lůžkové zázemí, které v současnosti řeší výše jmenované centrum. Sama neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze má s léčbou M. G. více jak 40ti leté zkušenosti.

Diagnostika a léčba nemoci je poměrně obtížná a přesahuje obor neurologie. Proto je nutná již zmíněná multidisciplinární spolupráce s odborníky dalších medicinských disciplin v rámci VFN. Centrum spolupracuje s III. chirurgickou klinikou, gynekologicko - porodnickou klinikou, onkologickou a imunologickou klinikou. Významná je spolupráce s 1. interní klinikou, která provádí v případě nutnosti výměnu plasmy u nemocného a nese tím nemalé finanční náklady.

Centralizace na jednom pracovišti je výhodná, ba i nutná pro diagnostickou a terapeutickou náročnost u onemocnění, jehož frekvence není častá. Proto centrum na doporučení ošetřujících lékařů vyšetří, event. dispensarisuje pacienty ze všech regionů Česlé republiky. Tito zde pak pochopením ředitelství VFN k vysokým finančním nárokům na provoz centra dostávají vše, co jim české zdravotnictví v současné době může nabídnout.

Centrum se podílí na grantu 2.LF "Zánětlivé změny příčně pruhovaného svalstva u myasthenia gravis" (hlavní řešitel Doc. MUDr. J. Zámečník) a chystá se několik dalších projektů.

4) Centrum pro poruchy spánku a bdění

Vedoucí:

Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.

Lékaři:

Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.

MUDr. Jitka Bušková, Ph.D.

MUDr. Simona Dostálová, Ph.D.

MUDr. Juraj Piško

MUDr. Iva Příhodová, Ph.D.

MUDr. David Kemlink, Ph.D.

MUDr. Lenka Plchová

MUDr. Jana Vávrová

MUDr. Jana Volná

MUDr. Tereza Vorlová

Laborantky:

Dana Suchá

Alena Plajerová

Věra Špalková

Věra Holečková

Marie Trčková

Alena Kohoutová

Iva Königsmarková

Sekretářka:

Jaroslava Tolarová

Telefonické objednání:po-pá 9:00-11:00

Tel.: 224965076

E-mail:spanek(zavinac)vfn.cz

  Poruchy spánku a bdění jsou v posledních 10-20 letech v popředí zájmu většiny zemí s rozvinutou ekonomikou.

  Jedním z momentů, který nastartoval rozvoj spánkové medicíny byly výsledky práce Národní komise pro spánek a bdění ustavené kongresem USA na konci 80. v USA. Tato komise potvrdila, že poruchy spánku představují závažný zdravotní i sociální problém. Náklady na nehody způsobené v souvislosti se spánkem a s nadměrnou denní spavostí byly vyčísleny na 60 - 80 miliard dolarů ročně. Překvapivé se zdá zjištění, že 95 % nemocných s poruchami spánku a bdění zůstává nediagnostikováno. Péče i o tato onemocnění ve vyspělých zemích včetně ČR v posledních letech zintenzivňuje a zlepšuje.

  Medicínu poruch spánku ovlivnil český neurolog Bedřich Roth (nar. 1919), docent neurologické kliniky tehdejší Fakulty všeobecného lékařství UK. Svými pracemi o narkolepsii a idiopatické hypersomnii se nesmazatelně zapsal do historie lékařství. Již od 50. let doc. Roth začal sledovat nemocné s těmito chorobami a vytvořil tradici poradny pro hypersomnii a narkolepsii na neurologické klinice. V 70. letech byl soubor nemocných doc. Rotha největší na světě. Na neurologické klinice vybudoval doc. Roth spánkovou laboratoř, první v tehdejším Československu.

  V 90. letech v nových podmínkách došlo k výraznému zvýšení množství vyšetření a k rozšíření počtu nemocí diagnostikovaných ve spánkové laboratoři neurologické kliniky. Byla navázána těsná spolupráce s dalšími pracovišti Všeobecné fakultní nemocnice (zejména s ORL, stomatochirurgií, psychiatrií, pneumologií, kardiologií, endokrinologií a obezitologií) a v roce 1997 bylo ustaveno Centrum pro poruchy spánku a bdění 1. LF UK a VFN.

  Přístrojové vybavení spánkové laboratoře umožňuje rutinní provádění nočních video-polysomnografických záznamů i denni monitorování spánku (převážně testem mnohočetné latence usnutí). K vyšetření poruch dýchání ve spánku (zejm. spánková apnoe) se používá limitovaná polygrafie a k jejich léčbě různé typy léčby kontinuálním přetlakem (zejm. CPAP, BiPAP). K dlouhodobému monitorování pohybové aktivity (střídání rytmu spánek-bdění) slouží aktigrafické vyšetření. V roce 2006 se možnosti vyšetřování spánku zvýšily o další polysomnografický přístroj na dětském oddělení neurologické kliniky 1. LF UK a VFN. Dětské oddělení kliniky však v roce 2011 ukončilo svoji činnost a dětší nemocní jsou dále vyšetřování ve spolupráci s Klinikou dětí a dorostu 1-LF UK a VFN.

  Současná výzkumná činnost centra se zaměřuji na narkolepsii, syndrom neklidných nohou, patofyziologické souvislostí poruch dýchání ve spánku, parasomnie a změny spánku z neurologických onemocnění. Centrum a jeho pracovníci spolupracují na několika mezinárodních vědeckých projektech týkajících se poruch spánku a v Centru jsou řešeny opakovaně grantové a výzkumné projekty českých grantových agentur a výzkumné záměry MŠMT. V Centru probíhá také klinické hodnocení účinku některých léků. Pracovníci Centra spolupracují s dalšími výzkumnými a akademickými institucemi v ČR (Akademie věd ČR, ČVUT).

Nejdůležitější indikace vyšetření v Centru:

• Diferenciální diagnostika stavů s nadměrnou denní spavostí a jejich léčba.
• Poruchy dýchání ve spánku a jejich léčba.
• Diferenciální diagnostika parasomnií (abnormálních stavů při spánku: noční děs, noční můra, somnambulismus, porucha chování při REM spánku atd.) a jejich léčba.
• Diagnostika insomnií s neurologickým podkladem.
• Diagnostika poruch cirkadiánního rytmu a jejich léčba.

Objednávání pacientů:

  Pacienti jsou objednáváni pouze na podkladě doporučení od ošetřujícího neurologa či dětského neurologa, psychiatra, otorinolaryngologa nebo plicního lékaře respektive na podkladě jejich podrobné zprávy týkající se spánkové poruchy. Zpráva slouží ke zhodnocení, jestli je nemocný k vyšetření v Centru indikovaný, a k naplánování vyšetření. Doporučení je třeba zaslat na adresu: Centrum pro poruchy spánku a bdění, neurologická klinika 1.LF UK a VFN, Kateřinská 30, 120 00 Praha 2.

5) Centrum pro diagnostiku, prevenci a terapii cévních mozkových příhod
(Cerebrovaskulární centrum)

Vedoucí: 

Doc. MUDr. Jiří Bauer, CSc.

Odborní spolupracovníci:

MUDr. Jan Fiksa

MUDr. David Kemlink, Ph.D.

MUDr. Veronika Krejčí

MUDr. Petra Reková

MUDr. P. Homérová

MUDr. Filip Růžička

MUDr. Michaela Klementová

Sestra:

        Romana Kačírková

Tel.: 224 95 55 63, 702 089 449

Cévní mozkové příhody jsou závažným medicínským, sociálním, společenským, ekonomickým i etickým problémem, jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí a vůbec nejčastější příčinou invalidity. Přes různá preventivní opatření jejich výskyt pozvolna stále narůstá. Proto je kladen důraz na zvýšení kvality i efektivity péče o tato onemocnění. Jedním z prostředků dosažení tohoto záměru je centralizace této vysoce specializované péče do odborných center.

Centrum pro diagnostiku, prevenci a terapii cévních mozkových příhod (iktové centrum) neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze 2 je moderně koncipované oddělení, založené v r. 1998, které poskytuje komplexní péči nemocným, které jsou postiženy nebo ohroženy cévní mozkovou příhodou. Centrum zajištuje urgentní péči v akutním stadiu cévní mozkové příhody, prevenci vzniku iktu nebo jeho recidivy, spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovišti a se záchrannou službou, výuku lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků, podílí se na výzkumu a provádění osvěty. Centrum tvoří jednak iktová jednotka, specializované oddělení zaměřené na diagnostiku a léčbu akutního stadia cévních mozkových příhod, jednak Cerebrovaskulární poradna, zaměřená na provádění sekundární prevence.

Iktová jednotka

Iktová jednotka je příjmové oddělení určené k hospitalizaci nemocných v akutním stadiu cévní mozkové příhody. Je součástí Oddělení neurointenzívní péče. V současné době disponuje 8 lůžky, se zajištěním intenzívní popř. resuscitační péče podle závažnosti klinického stavu pacienta. Oddělení má moderní přístrojové vybavení, všechna lůžka jsou plně monitorována, s možností okamžitého vyšetření CT(včetně angiografického a perfúzního vyšetření), MR (včetně angiografie, perfúze a difúze), sonogragie i digitální subtrakční angiogragie. Pracuje zde zkušený zdravotnický tým s dlouholetou erudicí, a to nejen v diagnostice a terapii cévních mozkových příhod, ale i v problematice intenzívní péče všeobecně. Specialisté jsou na oddělení přítomni 24 hodin denně po 7 dní v týdnu. Je zajištěna spolupráce s internistou-kardiologem, neurochirurgem, angiochirurgem, intervenčním radiologiem, rehabilitačním lékařem, logopedem a psychologem. Zdravotní sestry mají erudici v intenzívní péči. Vedle intenzívní a specializované péče je v indikovaných případech prováděna léčba trombolytická, antikoagulační a neuroprotektivní, včetně celkové hypotermie. Rozhodujícím kriteriem pro úspěch léčby je včasnost jejího zahájení. Přednostně proto přijímáme nemocné do 3, maximálně do 5-ti hodin od vzniku cévní mozkové příhody, později zahájena léčba je nejen riskantní ale i málo účinná. Požadujeme, aby příjezd nemocného byl předem avizován a pacient očekáván.

Cerebrovaskulární poradna

Cerebrovaskulární poradna je ambulantní oddělení zaměřené na sledování nemocných po prodělané cévní mozkové příhodě. Nosným programem této poradny je sekundární prevence zaměřená na snížení rizika vzniku recidivy cévní mozkové příhody, která u neléčených nemocných je velice častá. Jde především o sledování a eliminaci rizikových faktorů, preventivní medikamentózní léčbu aterotromboembolického postižení cévní stěny a stanovení indikací k endovaskulárním a angioneurochirurgickým intervencím.

indikátory kvality za rok 2015

6) Centrum pro nervosvalová onemocnění (NS Centrum)

Vedoucí: 

Doc. MUDr Jana Süssová,CSc.

Zástupce vedoucí: 

Doc. MUDr Miluše Havlová,CSc.

Lékaři:

As.MUDr. Jiří Böhm

As.MUDr. Iva Příhodová

MUDr. Lucie Nováková

Sestra:

Klára Bartůňková

Tel.: 224 965 536

Fax: 224 922 678

E-mail: n-s.poradna(zavinac)volny.cz

Úvod

Laboratoř provádí superkonsiliární vyšetření na základě doporučení odborného lékaře. Konsultační hodiny pro lékaře jsou v pondělí a čtvrtek mezi 11.00 - 13.00 hod.

NS Centrum bylo otevřeno začátkem roku 2003, a to za podpory grantu Odboru zdravotně sociální péče MZ ČR v rámci Národního plánu vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Nervosvalové choroby jsou v naší populaci závažným problémem jak z hlediska zdravotního, tak i psychosociálního a ekonomického, a to nejen pro pacienta samotného, ale současně i pro celou jeho rodinu. Velká část z nich je geneticky daná, manifestuje se obvykle již v časném dětském věku, a postupně během života vede k výraznému omezení pohybových, někdy dokonce i dýchacích schopností. Jejich prevalence se dle statistik pohybuje mezi 0,5-25 : 100 000 obyvatel.

Ukazuje se navíc, že mnohdy nestačí jen ambulantní posouzení a porada v rámci klinického vyšetření, ale moderním světovým trendem dnes je i zmapování konkrétní situace a odborné ergoterapeutické vyhodnocení u jednotlivých pacientů doma, ve škole, za jejich každodenních životních podmínek. S tím pak souvisí i cílený předpis opravdu vhodných protetických pomůcek.

Charakteristika Centra

Centrum pro nervosvalová onemocnění je zaměřeno především na péči o primární vrozená a sekundární svalová onemocnění (progresivní svalové dystrofie, metabolické, mitochondriální, kongenitální poruchy .../ zánětlivé, endokrinní myopatie ...), event. i sekundární, dále na postižení míšní ve smyslu progresivní spinální svalové atrofie (SMA I-III), ale i postpoliomyelitického syndromu (PPS) a amyotrofické laterální sklerosy (ALS), a nakonec také na neurogenní postižení jako např. hereditární (HMSN), zánětlivé či metabolické polyneuropatie, a další.

Je určeno pro pacienty dětského i dospělého věku. Významné je, že vedle ambulantní části lze kdykoliv využít i lůžkovou základnu neurologické kliniky, především její dětské oddělení. Velkou podporu v diagnostice znamená široké využívání celého komplexu pomocných vyšetřovacích metod neurologické kliniky, bohatého kompartmentu neurofyziologických laboratoří a specializovaných center, včetně metod neuroradiologických (magnetická rezonace, spirální CT, ..).

Např. u pacientů ohrožených dechovými obtížemi (progresivní svalová dystrofie Duchennova typu, progresivní spinální atrofie II.typu, PPS...) je včasné sledování jejich plicní ventilace a saturace O2 (oxymetrie, spirometrie, celonoční polysomnografie) velmi důležité a opírá se při vyšetřovní i léčbě o spolupráci s Centrem pro poruchy spánku a bdění a Jednotkou intenzivní péče. Včasná domácí, obvykle noční plicní ventilace za pomoci malého podpůrného přístroje (systém BiPAP) brání předčasnému rozvoji chronické hypoxie organizmu, což může dle zahraničních statistik významně zpomalit i progresi základního onemocnění. (V současné době používá doma podpůrnou plicní ventilaci asi dvacet našich pacientů s diagnózami Duchennova svalová dystrofie, M.Werdnig-Hoffmann II.typu a postpoliomyelitický syndrom.)

V nervosvalovém centru usilujeme především o stanovení správné diagnózy za pomoci všech současných moderních metod biochemických, elektrofyziologických, enzymatických a imunohistochemických včetně genové analýzy DNA. Některá tato vyšetření jsou prováděna ve spolupráci s dalšími vysoce specializovanými pracovišti, jako jsou např. Ústav biologie a lékařské genetiky 2.LF UK a FN Motol, DNA laboratoř Dětské neurologické kliniky 2.LF UK a FN Motol, Ústav dědičných metabolických poruch l.LF UK a VFN, Ústav patologie a molekulární medicíny UK 2.LF a FN Motol, Radiologické oddělení IKEMu v Praze -Krči, Centrum molekulární biologie a genové terapie, IHOK, FN Brno, II.patologicko-anatomický ústav FN Brno, Klinika rehabilitačního lékařství 1.LF a VFN, a další. V současné době je ve sledování téměř 1300 pacientů.