Obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu patří mezi nejčastější rizikové faktory srdečního selhání. Přestože se u nás délka života prodlužuje, nedaří se lékařům prodloužit délku života lidí ve zdraví. Srdečním selháním v ČR trpí již téměř 300 tisíc lidí. Ve VFN mají rizikoví pacienti se srdečním onemocněním k dispozici unikátní centrum s komplexní kardiologickou péčí.

„I přesto, že u nás délka života před vypuknutím pandemie měla tendenci k prodlužování, nedařilo se nám prodloužit délku života lidí ve zdraví. Léta strávená s nemocí jsou nejčastěji na vrub srdečním onemocněním a mezi nimi právě srdečnímu selhání,“ uvedl prof. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK a předseda České kardiologické společnosti. Léčba srdečního selhání je dnes postavena na prevenci, na moderních lécích a moderních vyšetřovacích i léčebných metodách. Ty vyžadují skutečně týmovou práci mnoha odborníků, lékařů, sester a techniků. První rok své existence má za sebou unikátní Centrum srdečního selhání ve Fakultní poliklinice VFN. Lékařům se zde podařilo vybudovat fungující komplex diagnostických a léčebných strategií, které významným způsobem zlepšují péči o vysoce rizikové nemocné. Komplexní péče zahrnuje nejen tradiční ambulantní kontroly kardiologem, ale i léčbu akutních zhoršení, podporu vyškolenými sestrami, psychologickou, nutriční a rehabilitační péči a v případě nutnosti i zajištění sociální podpory. „S výjimkou srdečních transplantací a zatím i dlouhodobých mechanických podpor je většina z pokročilých metod ve VFN dostupná. Avšak neobejdeme se bez úzké spolupráce s ambulantními specialisty a dalšími nemocnicemi,” vysvětlil prof. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., vedoucí lékař Centra srdečního selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK. Proto VFN nezapomíná ani na edukaci a již řadu let organizuje kurzy srdečního selhání pro lékaře z různých oborů. Kurzy dosud prošlo více než 250 lékařů.