O 315 procent stoupl za posledních devět let počet lidí, kteří žádají o změnu pohlaví, protože se neztotožňují s vlastní sexuální identitou. Zatímco v roce 2013 schválila speciální komise Ministerstva zdravotnictví ČR 47 žádostí o změnu pohlaví, v roce 2021 jich bylo už 195. O schválení operačních zákroků souvisejících s přeměnou pohlaví požádalo v období 2013 až 2021 v ČR 1095 lidí. Od roku 2017 navíc výrazně přibývá náctiletých biologických dívek, které trápí nesoulad s pohlavím, do kterého se narodily. Odborníci Sexuologického ústavu VFN a 1. LF UK jim pomáhají na dlouhé a náročné cestě, která dokáže změnit nejen pohlaví, ale především jim umožní žít ve vytoužené fyzické a psychické identitě, o které snily často už od předškolního věku.

„Proč se člověk cítí nekomfortně v těle, do kterého se narodil, nevíme. Příčiny těchto poruch neznáme, a proto je ani nedokážeme kauzálně řešit. Neumíme změnit software, tedy to, co mají naši pacienti v hlavě, čím se cítí být, v rámci možností se alespoň snažíme změnit hardware, tedy jejich tělo. Psychologickou a psychiatrickou intervencí, hormonální léčbou, operací, následnou psychologickou terapií tak, aby se i vzhledem co nejvíc přiblížili pohlaví, kterým se cítí být,“ vysvětluje prof. PhDr. Petr Weiss, klinický psycholog Sexuologického ústavu VFN a 1. LF UK.

Východ versus Západ

Transgender problematikou, tedy situací, kdy je psychická identita člověka v rozporu s jeho biologickým tělem, se odborníci ze Sexuologického ústavu VFN a 1. LF UK zabývají od 60. let 20. století. V historii u nás vždy převládaly potřeby změny žen v muže, a to asi trojnásobně nad opačnými proměnami. Zajímavé je, že v demokratických zemích na západ od našich hranic to bylo historicky vždy naopak: převládaly žádosti změny biologických mužů v ženy.  „Myslím, že to je historicky dáno politicko-sociologickým postavením a vnímáním ženské a mužské role v dané společnosti,“ komentuje profesor Petr Weiss.

Více se dozvíte v přiložené tiskové zprávě.