Lékař se společně s týmem účastní diagnostiky a terapie postižených funkcí, indikuje medikamentózní i rehabilitační intervenci, koordinuje spolupráci terapeutů. Společně s ostatními členy týmu se účastní 1x týdně rehabilitační konference a plánování vhodných rehabilitačních cílů. Ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem předepisuje při propuštění domů vhodné kompenzační pomůcky.

Rehabilitační konference

1x týdně se schází terapeuti, kteří pracují s pacientem na rehabilitační konferenci, aby sdíleli vzájemně výsledky vyšetření a práce s pacientem, navzájem se informovali a vytvořili společně (na základě přání pacienta) rehabilitační cíle.

Hlavní terapeut

Na základě potřeb pacienta se stanoví jeho hlavní terapeut, který koordinuje ostatní členy týmu pracující s pacientem.

Schůzky s rodinou

Součástí práce s pacientem je práce s rodinou, průběžné informování o průběhu terapie a cílech terapie. Schůzku s rodinou pacient a rodina koordinuje s hlavním terapeutem či ošetřujícím lékařem.

Fyzioterapie je část komprehensivní rehabilitace, která se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového systému. Ve své podstatě fyzioterapie využívá standardizovaných postupů na základě nejnovějších vědeckých poznatků a empirie spolu s přírodními zdroji energie. Fyzioterapeut volí léčbu ze škály metodik cíleně s ohledy na potřeby pacienta. V rámci fyzioterapie na našich lůžkách využíváme široké spektrum technik na neurofyziologickém podkladě dle současných znalostí o podpoře neuroplasticity mozku. Kromě zavedených metod a konceptů (PNF, Vojtova metoda, Bobath koncept, DNS…) používáme např. cvičení v představě, observaci, zrcadlovou (Mirror) terapii i fyzioterapii s využitím robotické terapie a vizuální zpětné vazby na PC. Používáme principy rehabilitace spastické parézy dle GSC (Guided self rehabilitation contract).

Ergoterapeut provádí nácvik běžných denních činností. Snaží se u osob s různým typem postižení o co největší míru soběstačnosti a samostatnosti. V neurorehabilitaci se zaměřuje zejména na čtyři klíčové oblasti:

Zlepšení hybnosti postižených konče­tin, zvláště ruky

Nacvičuje se úchop, jemná motorika a grafomotorika, pracov­ní činnosti s kompenzačními pomůckami (např. krájení, zapínání knoflíků, práce na PC). V terapii používáme nejrůznější pomůcky, například nafukovací dlahy a zrcadlovou terapii.

Trénink běžných denních činností – ADL (aktivity of daily living) běžné denní činnosti, jako je oblékání, osobní hygiena, přípra­va a konzumace stravy. Pokud hybnost postižené horní končetiny neumožňuje ani přidržování předmětů při denních činnostech, nacvičujeme s pacientem tzv. funkč­ní jednorukost.

Výběr a doporučení vhodných kompenzačních pomůcek

Ergoterapeut také po konzultaci s lékařem a dalšími spolupracovníky navrhuje a zkouší používání různých kompenzačních pomůcek.

Příklady kompenzačních pomůcek pro nácvik nezávislosti:

• Koupelna a WC – sedačka do vany a sprchy, nástavec na WC, protiskluzové podložky.
• Kuchyně – speciální příbory, talíře, hrnky, otvíráky, škrabky, prkénka s hroty, protiskluzové podložky atd.
• Oblékání – navlékače ponožek, zapínače knoflíků, samozavazovací tkaničky, háčky, prodloužená obouvací lžíce.
• Ostatní – skluzné desky, madla, švédské podavače, textilní žebříčky, rozšířené úchopy (na zubní kartáček, příbor atd.).

Kognitivní trénink (ve spolupráci s psycholožkou)

Klinický logoped patří do multidisciplinárního týmu odborníků a má zde své nezastupitelné místo jak v rámci diagnostiky, tak terapie. Logopedická péče v rámci neurorehabilitace dospělých osob zahrnuje především diagnostiku a terapii těchto forem narušené komunikační schopnosti:

porucha fatických funkcí – afázie (postižení rozumění a tvorby řeči, zasahuje v různé míře všechny roviny jazykového systému), vč. alexie a agrafie – poruchy čtení a psaní

porucha motoriky řeči:

– získané dysartrie (v různé míře narušení oblasti respirace, fonace, rezonance, artikulace a prozodie řeči)

– orální a verbální apraxie (porucha plánování nebo programování pohybů nutných pro verbální produkci)

Dále se logoped věnuje komplexní péči o pacienty s dysfagií – poruchou polykání.

Klinický logoped se snaží kooperovat se všemi odbornostmi v rámci rehabilitačního týmu. V procesu komunikace má také své nezastupitelné místo rodina a blízcí pacienta, se kterými se snaží logoped úzce spolupracovat, edukovat je a vytvořit na základě získaných informací pro pacienta individuální rehabilitační plán a zvolit nejvhodnější formu dorozumívání.

Psychologická péče se na našem oddělení zaměřuje na diagnostiku a terapii změn kognitivních (poznávacích) funkcí a afektivity (nálady, prožívání) po získaném poškození mozku.

Kognitivní (poznávací) funkce patří mezi základní funkce našeho mozku. Prostřednictvím těchto funkcí zkoumáme svět a řídíme své chování. Obecně bývají definovány jako procesy přijímání, zpracování a ukládání informací.

Mezi kognitivní funkce patří především paměť a exekutivní (řídící) funkce, ale rovněž řeč, zrakově-prostorové funkce, pozornost, psychomotorické tempo, úsudek, abstraktní myšlení aj. Za kognitivní deficit považujeme sníženou výkonnost kognitivních funkcí oproti běžné a odpovídající normě, což může být způsobeno právě získaným poškozením mozku. Díky neuroplasticitě mozku můžeme tyto narušené funkce trénovat a urychlit tak proces jejich navracení k normálu.

Dále se psychologie zabývá aktuálním prožíváním hospitalizovaných osob, které čelí zátěžové životní události. Zjišťujeme, jak se člověk s novou situací vyrovnává, zda není rehabilitační proces ovlivňován depresí, úzkostí, nedostatkem motivace nebo jinými psychickými obtížemi. Pokud ano, snažíme se s těmito citlivými tématy pracovat, posilovat silné stránky pacienta a jeho schopnost překonávat překážky.

Kvalitní ošetřovatelská péče je komplexní odborná péče zaměřená na podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti s cílem předcházení komplikací. Ošetřovatelský tým vyhodnocuje potřeby pacienta, úroveň soběstačnosti, projevy nemoci a rizikové faktory. Zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu s důrazem na individuální přístup. Zajišťuje odběr biologického materiálu, hodnotí a zaznamenává stav pacienta, fyziologické funkce, hodnotí a ošetřuje poruchy celistvosti kůže, provádí nácvik sebeobsluhy, edukuje pacienta. Připravuje, podává a aplikuje léčivé přípravky a kontroluje jejich působení. Na našem oddělení klademe důraz na rehabilitační ošetřovatelství, kdy je ošetřovatelský tým součástí rehabilitačního týmu a společně s terapeuty pracuje na dosažení konkrétních cílů pacienta.

Klinický nutriční terapeut v rámci multidisciplinárního týmu posuzuje a sleduje klinické parametry výživy, aktivně vyhledává rizikové pacienty a poskytuje specializovanou nutriční péči. Stav výživy je posuzován pomocí biochemických a antropometrických ukazatelů – indexu tělesné hmotnosti (BMI), příjmu tekutin a stravy, způsobu podávání výživy (orální, neorální – enterální či parenterální). Doporučuje vhodný výběr diet případně modifikaci stravy, typy a způsob podávání enterální / parenterální výživy, včetně dietních přípravků ve vhodné kombinaci a snaží se o udržení adekvátního příjmu všech složek potravy a tekutin pro zajištění dostatečné výživy a hydratace pacienta. V případě péče o pacienty s dysfagií úzce spolupracuje s klinickým logopedem.